Ze života studenta: první semestr radiologie

Je to už nějaký ten pátek zpátky, co jsem první semestr ukončila, ale tak nějaký shrnutí bych napsat mohla - třeba nějaký zatoulaný čtenář touží stát se radiologem jako já, a tak ho bude zajímat, jaký je vlastně studium tohodle oboru. A někdo si to třeba rád přečte i bez toho, že by se chtěl po zbytek života zabývat fyzikou a rentgenovými snímky láska láska láska!.

Na začátek nutno podotknout, že tohle vůbec nebyl obor, který bych chtěla studovat. Viděla jsem se spíš u zubařského křesla, jak se někomu vrtám v puse. Ale to by musela být trošku větší šance se tam dostat a taky bych buď upřímná musela být důslednější v přípravě na přijímačky. 

Každopádně jsem byla celý první semestr na radiologii rozhodnutá, že se na přijímačky připravím znovu a lépe a tady tuhle spoustu fyziky, která mi ničí mozkové závity, opustím. Fyzika mi na střední problém nedělala, ale že bych se jí chtěla tehdy věnovat? No to teda dík! :D 

K tomu prvnímu semestru. Nebavilo mě to, fakt ne. Samý obecný předměty, navíc mnoho z nich toho rázu, že je ke svýmu oboru nepotřebuju. Fakt ne. Naprosto zbytečný, a když je něco zbytečný, tak mě to jako nebaví. Motivace byla ze začátku nulová, závěrečný zkoušky jsem udělala asi jen s vidinou toho, že když to udělám všecko v řádným termínu, budu měsíc doma s láskou ♥. 

A ono se to, světe div se, povedlo :) 

Když jsem měla po zkouškách měsíc volno (po měsíci asociálního života plného učení, probdělých nocí a pár trošku víc ukápnutých slziček), došla jsem nakonec k rozhodnutí, že zůstanu, kde jsem. V hlavě mi to nějak přeplo, obor se mi začal líbit čím dál víc a momentálně se nemůžu dočkat první praxe, až si konečně (!) čuchnu k tomu, co by mě za tři roky mělo živit. 

A cože jsme to měli za předměty? Třeba chirurgii (zbytečný - copak budu operovat, abych věděla postup při zánětu slepého střeva?), fyziologii (zbytečný - už vidím, jak budu u rentgenu mačkat čudlík a u toho přemýšlet, jak v srdci probíhají elektrické potenciály come on!), farmakologii (proboha jako proč?!), fyziku (což byla vlastně jenom matika, takže opět zbytečný, a akorát nám udělali zmatek v pojmech :D). 

Na druhou stranu bylo pár předmětů, co zbytečných nebylo, i když bohužel množství nepřevažovalo (ale už se to zlepšuje!). Sem patřila latina, která mě i bavila, anatomie, kde mě pro změnu nenaučili tolik, co bych k práci potřebovala, ošetřovatelství, kde jsme se učili obvazovat, píchat injekce stále asi neumím, psychologie. A samozřejmě radiologická fyzika, která vypadala zprvu těžce, ale nakonec to tak hrozný vlastně nebylo. 

Rozvrh byl ten první semestr upřímně naprosto debilní. Předměty rozházené po různých částech Brna, jeden den jsme se dokonce stěhovali třikrát! Na kampus, do města, a zpátky na kampus. Inteligentněji nám to sestavit opravdu nemohli... Volno jsem neměla téměř vůbec, lítala jsem mezi školou a školou, vstávala brzo, přicházela pozdě no to nechceš.

A zkouškový? Pro mě jeden velkej stres (což asi potká každýho prváka na jeho prvních zkouškách). Učila jsem se poctivě, dlouho, až se mi z toho hrabalo - zdálo se mi o škole a dokonce jsem si prý opakovala otázky ze spaní... Měli jsme celkem 8 zkoušek, což je prostě hodně. Dvě z toho byly lehoučký, na zbytek bylo ovšem potřeba se připravit, pochopit, nacpat to do hlavy. 

Ale když na jednu zkoušku máte v průměru 100 stran textu, není to úplně easy. A už vůbec to není easy, když si to člověk poskládá tak inteligentně jako já - do tří týdnů. Ještě že byly ty Vánoce a já se mohla pořádně zásobovat cukříkem.. :D 

Nakonec jsem ale všechno zvládla v prvním termínu - jestli díky tomu, co jsem zvládla nacpat do hlavy nebo díky modlitbám či důvěře ostatních, to už nevím :D 

Ale je to za mnou. Do tohoto (druhého) semestru si sebou nenesu žádné břemeno v podobě nesplněné zkoušky a můžu se tak zabývat jen aktuálními problémy (jojo, už se fakt začnu učit...). 

To by bylo jen takové opravdu stručné shrnutí. 

Kdyby vás zajímalo něco konkrétního, neváhejte se zeptat dole v komentářích :)